Žena: Perpetuum mobile 21. století?

Základní definice perpetua mobile zní: zařízení, které by trvale konalo práci, aniž by spotřebovávalo jakoukoli energii.

Proč se spousta z nás snaží okolí dokázat, že právě my dokážeme zákony termodynamiky porušit? Ne, vážně. Chceme snad vyhrát čestný místo v muzeu kuriozit nebo mít vlastní podrobnou stránku na Wikipedii?

Po staletích, kdy byly ženy utlačované, se do dějin bezpochyby zapíše současná éra ženské všemocnosti. Kleopatra, Wonder Woman nebo instagramově dokonalé dámy  by z nás měly čistou radost, o tom žádná. Ale chceme to takhle doopravdy? Je vlastně až úsměvný, jak moc chceme zvládnout všechno samy: budovat kariéru, vychovávat děti, udržovat dokonalou domácnost a u toho vypadat jako z obálky časopisu. Téměř každou z nás totiž v životě nějaký muž zklamal, a tak jsme zařadily vyšší rychlostní stupeň a rozhodly se jet sólo.

Je za tím vším hluboká nedůvěra k mužskému pokolení, nebo spíš touha dokázat, že jsme něco víc? Pravděpodobně obojí. Největší ironií ale zůstává, že to, co nás na mužích tak strašně zklamalo, bylo jejich ego. A naše řešení? Vypěstovat si ego ještě větší.

Jak v tom všem získat rovnováhu? Na to asi lidstvo hned tak nepřijde. Možná to nastane až potom, co tahle vlna superžen opadne, a příští generace pochopí to, co nám v zápalu boje uniká: že dokonalost je mýtus. A že největším vítězstvím nebude chvíle, kdy zvládneme všechno samy, ale den, kdy si bez výčitek dovolíme neudělat vůbec nic a třeba i přijmeme pomoc od někoho, kdo nám podá naši nabíječku. 

Vaše sarkastická mileniálka